Život hrou
Když s námi v dětství rodiče hrají různorodé hry, tak nám pravděpodobně nedochází, jak moc jsou tyto aktivity důležité pro náš budoucí vývoj. Hraní her rozvíjí naši motoriku a schopnost přemýšlet a reagovat. Jedna z prvních her, kterou rodiče učí své batolecí děti je asi hra paci pacičky. Tato hra pomáhá dětech lépe se orientovat v prostoru a zareagovat na podmět, který je v tomto případě dlaň od jeho rodiče.
S přibývajícím věkem se hry, které hrajeme navyšují v náročnosti a v dovednostech, které musíme umět, abychom tyto hry zvládali. V některých případech je nutno zapojit intenzivně i mozkové závity ještě předtím, než hra započne, a to kvůli toho, abychom vůbec pochopili, jak se daná hra hraje. Dětské hry dospělým mohou dnes připadat velmi jednoduché, ale pro mladší bytosti je to zkrátka náročnější, protože s tím nemají ještě takovou zkušenost a jejich myšlení není plně rozvinuto. Příkladem těchto dětských her je například hra na schovávanou nebo skákání panáka.
S rozvíjející technologií je také změněn způsob, jak si děti hrají. Dříve měly na hraní spoustu hraček a ve vyšším věku si hrály venku s kamarády. Dnes spousta dětí využívá například mobilní telefon nebo tablet na hraní her. Tyto přístroje mohou sice dětem pomoct lépe rozvíjet konkrétní dovednosti, a to například logické myšlení nebo postřeh, ale na druhou stranu potlačují dětskou fantazii a další z negativních účinků by mohl být i problém s rozeznáváním reality a hry, ale to se nestává příliš často. Mnoho lidí starší generace má ohledně hraní her na mobilu či tabletu velmi negativní názor, ale je nadmíru náročné tento typ zábavy dětem odepřít, jelikož si tak hrají všechny děti a to by je vyčlenilo z kolektivu.
Bez her by se náš život neobešel a přiznejme si, že to byly právě hry, co udělaly naše dětství bohatě barevné.